Jak vypadá detailní analýza banky z roku 2017?

Jak vypadá detailní analýzy banky? Česká spořitelna

Můžete se podívat na malou ukázku na příkladu České spořitelny. Celou analýzu zveřejníme zde na webu 1.12.. Pokud chcete dostat celou anlýzu přímo k vám do emailu, přihlaště se k odběru analýzy. 

Česká spořitelna

Jedna z nejstarších finančních institucí na českém trhu s téměř 200 letou historií a největším počtem klientů. To je Česká spořitelna, která byla ještě na konci roku 2015 také největší bankou, co se bilanční sumy týče. Přestože na konci roku ji svým růstem překonala ČSOB, byla Česká spořitelna první z českých bank, která překročila hranici 1 bilionu korun sumy celkových aktiv.

Finanční pozice

Česká spořitelna (ČS) má bezesporu své nezastupitelné místo na českém trhu. V současnosti se jedná o druhou největší banku, co se celkových aktiv týče s bilanční sumou 1,067 bilionu korun. Po poklesu v roce 2014 vzrostla celková aktiva ČS o více než 160 miliard korun, což představuje růst o více než 18 %. ČS se snažila zvyšovat také vlastní kapitál, který rostl během tohoto období o zhruba 13 %. Zadluženost a finanční páka tak vzrostly jen minimálně, a to o 40 bazických bodů respektive o 0,4 bodů. Takový růst považujeme za zdravý a hodnotíme jej pozitivně.

Tabulka: Základní ukazatele finanční pozice České spořitelny

Velmi výrazně od roku 2014 vzrostla položka pokladní hotovost a vklady u centrálních bank, a to o téměř 218 % na vysokých 173,1 miliardy korun na konci roku 2016. To představuje více než 16 % bilanční sumy ČS. Přitom 146,7 miliardy korun (85%) z této částky tvoří hotovost u centrálních bank. Povinné rezervní vklady za rok 2016 měla přitom ČS jen ve výši 6,4 miliardy korun. Tyto prostředky tak sice představují rezervu pro bezproblémové fungování banky, na druhou stranu byly ale úročeny sazbami ČNB, které byly v roce 2016 ve výši 0,05 %, tedy technické nule.

Zbytek této položky tvoří především pokladní hotovost, což je pochopitelné vzhledem k velkému počtu poboček a bankomatů. Přesto ale ČS dle našeho názoru drží až příliš vysoký podíl hotovostních prostředků, což znamená neefektivní využívání aktiv, a tím pádem náklady ušlé příležitosti.

Nejdůležitější položkou rozvahy každé bankovní instituce jsou pohledávky za klienty. Jedná se o úvěry či jiné produkty, za které klienti dluží bance peníze a platí úrok, který je hlavním zdrojem výnosů pro banku. Tato položka by měla tvořit většinu majetku banky. V případě ČS tato položka sice od roku 2014 vzrostla o 15,5 % na 577,5 miliardy korun v roce 2016, tvoří ale jen 54 % celkových aktiv. To je dle našeho názoru poměrná málo. Na druhou stranu meziročně klesá podíl opravných položek, čili znehodnocení pohledávek, k úvěrovému portfoliu, a to z íce než 3 % za rok 2015 na 2,7 % v roce 2016. Podrobněji se této položce věnuje část hodnocení „byznys“. ČS má oproti ostatním bankám poměrně nízkou hodnotu pohledávek za bankami, jen zhruba 2 % aktiv. Jde sice o méně rizikové pohledávky, které však přinášejí také nižší výnos.

V případě ČS jsou další velmi významnou položkou rozvahy realizovatelná finanční aktiva a finanční aktiva držená do splatnosti, v celkové hodnotě téměř 250 miliard korun, což je více než 23 % aktiv. Téměř všechny tyto aktiva tvoří dluhové cenné papíry. Drtivá většina z nich je vydána vládními institucemi, celkem více než 87 %. Banka neposkytuje podrobnější informace o těchto cenných papírech. Státní dluhopisy ale v posledních letech nesou jen minimální až záporný výnos. Navíc takto vysoká expozice představuje poměrně vysoké riziko. I při poklesu několika % klesla jejich hodnota v řádech stovek milionů až miliard korun. Dalších téměř 21 miliard korun drží ČS ve formě finančních aktiv k obchodování, z nichž je většina derivátů. Tato položka je ještě více riziková, naštěstí v poměru k celkovým aktivům není tak vysoká.

Úroveň vlastního kapitálu ČS každoročně roste, i když tento růst v roce 2016 značně zpomalil. Přesto si banka udržuje poměrně slušnou úroveň vlastního kapitálu, a co se týče velikosti bilanční sumy i vlastního kapitálu nachází se v 20 % největších bank na světě. Toto hodnotíme pozitivně. Drží si tak zadluženost okolo 88 % a finanční páku na 8,76. Přestože v mezinárodním srovnání získala za finanční páku ČS 7 bodů, na českém trhu se jedná o jednu z nejlepších hodnot.

Co se týče cizích zdrojů financování, podobně jako u ostatních bank dominují závazky vůči klientům, respektive klientské vklady. Ty v roce 2016 vzrostly o více než 10 % na zhruba 786,9 miliardy korun. ČS se také podařil snížit úbytek klientů, se kterým se velké banky v posledních letech potýkají. Drtivou většinu těchto vkladů (přes 86 %) tvoří běžné účty či jednodenní vklady. Jinými slovy vklady splatné na požádání. Jde tedy o velmi krátkodobé zdroje, které mohou zmizet během jediného dne. Bohužel podrobnější informace o likviditě těchto závazků ČS nezveřejňuje. Toto riziko je ale v případě ČS vyváženo velkým počtem klientů (na konci roku 2016 zhruba 4,7 milionu), navíc na českém trhu najdeme banky, které mají ještě větší poměr vkladů splatných na požádání. Poměrně velkou položkou cizích zdrojů jsou vklady jiných bank, ve výši 114,3 miliardy korun. V tomto případě tvoří jednodenní vklady jen 13,7 %. Velkou většinu tvoří termínované vklady, tedy zdroje, se kterými může banka mnohem lépe pracovat.

Celkově hodnotíme finanční pozici České spořitelny 8 body. Oceňujeme velikost banky i úroveň vlastního kapitálu. Finanční pákou patří ČS k těm nejlepším na českém trhu. Pozitivně hodnotíme také strukturu cizích zdrojů, kdy sice velkou část tvoří vklady klientů splatné na požádání, jde ale o vklady rozdělené mezi velké množství klientů. Navíc se jedná o spíše průměrný podíl na poměry bank. Tyto vklady jsou také doplněné velkým množstvím termínovaných vkladů jak od klientů, tak bank. Body strháváme za velmi vysoký podíl hotovosti a vkladů u centrální banky, které nenesou bance téměř žádný výnos. A dále velký podíl dluhových cenných papírů především od státních institucí. Banka by se tak měla snažit zvyšovat podíl pohledávek za klienty na úkor těchto aktiv.

Hospodaření

Česká spořitelna patří svoji ziskovostí, a to jak v absolutním, tak relativním vyjádření, mezi 20 % nejlepších bank na světě. Přestože podobně jako u jiných bank se nevyhnula poklesu úrokových výnosů během posledních let, daří se ji také výrazně snižovat úrokové náklady, a tím pádem dochází jen k pozvolnému poklesu čistého úrokového výnosu.

Tabulka: Přehled hospodaření České spořitelny

Velmi pozitivní pro banku je, že díky poklesu úrokových nákladů se jí značně snížila cena peněz, a oproti minulým ročníkům získala v tomto ukazateli o 3 body více. I přes pokles čistých výnosů z poplatků a provizí, se ČS podařilo zvýšit zisk před zdaněním, díky čemuž v roce 2016 vzrostl čistý zisk. Pokles úplného výsledků hospodaření je způsoben ztrátou 841 milionů korun z oceňovacích rozdílů z realizovatelných finančních aktiv. Zde je vidět riziko těchto aktiv.

Celkově hodnotíme hospodaření České spořitelny 9 body. I přes mírný pokles výsledku hospodaření si banka stále drží velmi dobrou úroveň ziskovosti. Velmi pozitivně hodnotíme nákladovost banky. Meziročně se jí daří snižovat úrokové náklady a tím pádem cenu peněz. Spořitelně se také daří snižovat provozní náklady, což je vzhledem k její velikost, počtu poboček, zaměstnanců a klientů velmi pozitivní. Jeden bod strháváme za pokles výsledku hospodaření a meziročně nižší ziskovost banky.

Vlastnická struktura

Za Českou spořitelnou stojí od roku 2000 středoevropská finanční skupina Erste Group, která je jejím 100% vlastníkem. Mateřskou společností celé skupiny je Erste Group Bank AG se sídlem ve Vídni. Jedná se o silnou středoevropskou finanční skupinu, která měla ke konci roku 2016 celková aktiva přes 208 miliard eur (zhruba 5,6 bilionu korun) a vlastní kapitál zhruba 12,5 miliardy eur (přes 337 miliard korun).

Za bankou z našeho pohledu stojí kvalitní partner, jehož akcie jsou obchodovány na burze a pro kterého je Česká spořitelna velmi důležitým aktive, tvoří téměř pětinu majetku. Vlastnická struktura České spořitelny je tak na velmi dobré úrovni. Přesto Erste nepatří mezi nejsilnější skupiny na světovém ani evropském trhu. Její velikost rozhodně není zanedbatelná, ve světovém srovnání se ale drží zhruba okolo 80. místa. Proto hodnotíme vlastnickou strukturu České spořitelny celkově 8 body.

Byznys

Česká spořitelna se profiluje jako banka zaměřená na drobné klienty, malé a střední firmy, města a obce. V tomto ohledu se jí velmi daří. Na konci roku 2016 měla 561 poboček, 1642 bankomatů a platbomatů. Její služby využívalo více než 4,7 milionu klientů (meziročně však o téměř 80 tisíc méně) s 2,67 miliony osobními účty a 2,95 miliony aktivních karet. Jde o banku se zdaleka největším počtem klientů na českém trhu (na druhém místě ČSOB s 2,8 miliony).

Přesto má ČS poměrně malý podíl úvěrů a pohledávek za klienty na celkových aktivech. Jedná se jen o zhruba 54 %, což je na bankovní poměry málo. Většinu těchto pohledávek tvoří úvěry domácnostem. Poměrně velkou část ale také tvoří úvěry soukromým nefinančním společnostem, které dle našeho názoru představují v českém prostředí rizikovější klientelu. Pozitivní je meziroční pokles opravných položek i přes růst úvěrového portfolia. Přesto se opravné položky drží vzhledem k velikosti portfolia na poměrně velké úrovni.

Tabulka: Expozice České spořitelny vůči hrubému úvěrovému riziku dle odvětví

Tabulka: Struktura úvěrů a pohledávek za klienty České spořitelny

Co se týče expozice ČS vůči jednotlivým odvětvím, převládá trh nemovitostí a bydlení a zpracovatelský průmysl. Obě tato odvětví mají poměrně nízký podíl nestandardních pohledávek. U ostatních odvětví má ČS spořitelna za rok 2016 poměrně dobře diverzifikované portfolio.

Tabulka: Struktura vkladů klientů České spořitelny

V případě klientských vkladů jasné dominují domácnosti, což je vzhledem k počtu klientů i orientaci banky pochopitelné.

Celkově hodnotíme byznys České spořitelny 8 body. Pozitivně hodnotíme velký počet klientů, který se navíc bance daří i v době poměrně dobře udržovat i přes trend odchodu klientů k novým malým bankám. Česká spořitelna má také největší pobočkovou síť na českém trhu a jde o velmi viditelnou banku, která je velmi angažovaná. Body strháváme za nepříliš velké úvěrové portfolio, které by u takto velké banky s tak velkým počtem klientů prostě mělo být větší. Kromě toho má ČS také poměrně velký podíl úvěru nefinančním podnikům, které jsou obecně považovány za rizikovější než domácnosti.

Transparentnost

Česká spořitelna patří k nejsledovanějším institucím na českém trhu. Množství a kvalita informací, které zveřejňuje, patří k nadprůměru na českém trhu. Přesto některé podstatné informace, jako například rozdělení zbytkové smluvní splatnosti úvěrů a pohledávek, ve výroční zprávě chybí. Také bychom uvítali podrobnější popis u ostatních tříd aktiv, jako například státních dluhopisů v držení banky, či pohledávek za klienty nebo bankami. Přesto hodnotíme transparentnost spíše pozitivně.

Výsledné hodnocení České spořitelny za rok 2016

Celkově hodnotíme Českou spořitelnu jako velmi stabilní a důvěryhodnou banku. V našem hodnocení získává za rok 2016 celkem 8,38 bodu, což ji zařazuje do nejvyšší kategorie maximálně bezpečných finančních institucí se ziskem certifikátu

Comsense důvěryhodná banka – Gold.