Trendy v bankovnictví v roce 2018

V rámci projektu Comsense Důvěryhodná banka každoročně hodnotíme banky působící na českém trhu dle určitých kritérií. Banky, které dosáhnou dostatečného počtu bodů, od nás následně získávají ocenění Důvěryhodná banka stupně GOLD, SILVER nebo BRONZE. Detaily metodiky jsou popsány v samostatném materiálu. V tomto materiálu se věnujeme popsání trendů ve světovém i českém bankovnictví, které mají významný vliv na hodnocení.

Světové bankovnictví se zlepšuje

V rámci projektu Důvěryhodná banka srovnáváme v datové části banky působící na českém trhu s více než 1200 světovými bankovními institucemi. Čím více bank ty české překonají, tím více bodů získávají, a tedy tím pádem dosahují lepšího umístění. Dá se tedy zjednodušeně říci, že čím hůře na tom světové banky jsou, tím jednodušší je pro české banky získat body. Samozřejmě to platí i obráceně. Pokud tedy dochází ve světě ke zlepšování finančních ukazatelů bank, je pro ty české o to těžší získat více bodů.

Pro potřeby tohoto projektu jsme v rámci metodiky zvolili několik různých kritérií. Jedná se například o celkovou velikost bilanční sumy, velikost vlastních zdrojů, relativní ukazatel finanční páky (zjednodušeně stanovený jako podíl bilanční sumy a vlastních zdrojů) atd. Jako datový vzorek jsme zvolili veřejně obchodované bankovní instituce s pouze jediným omezujícím kritériem, a to velikosti bilanční sumy nad 100 milionů USD (přes 2,2 miliardy CZK). Právě toto kritérium nám omezilo datový vzorek na 1238 bank. Jinak jsou zde zastoupeny banky z celého světa, všech různých velikostí s různými finančními parametry.

To nám dává výchozí benchmark, se kterým můžeme české banky férově srovnat. V tomto případě se jedná o čistou matematiku bez jakýchkoliv subjektivních preferencí. Celý datový vzorek jsme seřadili od nejlepšího výsledku v dané kategorii a následně rozdělili do kvantilů po 10 %.  V následujících třech tabulkách jsou uvedeny ukázky stupnic bodování za poslední 3 roky.

Ukázka bodovací stupnice za výsledky z roku 2015

Ukázka bodovací stupnice za výsledky z roku 2016

Ukázka bodovací stupnice za výsledky z roku 2017

V prvním sloupci tabulek je uveden počet bodu, který banka obdrží, podaří-li se ji dosáhnout dané hodnoty. Pojďme se například podívat na 4 řádek tabulek, který je v tabulkách vyznačen červeně. Například chce-li banka získat 7 bodů za výši vlastního kapitálu, musela v letošním ročníku (hodnoceny výkazy za rok 2017) mít vlastní kapitál vyšší než uvedená hodnota, tedy 35 040 milionů CZK. Zde totiž platí čím vyšší tím lepší. Naproti tomu například u poměru provozních nákladů vůči aktivům, musela banka dosáhnout hodnoty menší než 1,93 %. Zde logicky lépe hodnotíme ty banky, které jsou hospodárnější.

Pokud tedy srovnáme všechny uvedené tabulky, tedy poslední 3 ročníky, je vidět, že se kritéria pro získání bodů zpřísňují. To samozřejmě není způsobeno naším zásahem, ale čistě vývojem datového vzorku, tedy finančních ukazatelů světových banky. Například při hodnocení výsledků za rok 2015 stačila bance pro zisk 7 bodů velikost vlastního kapitálu přes 24 230 milionů CZK, zatímco v letošním ročníku již musí mít kapitál vyšší než 35 040 milionů CZK.

A co z tohoto plyne? Zjednodušeně řečeno to, že finanční situace světového bankovnictví se za poslední roky zlepšuje. Pro námi hodnocené české banky je každý rok obtížnější získat co nejvyšší možný počet bodů prakticky ve všech kategoriích datové části. To je ve výsledku pozitivní zpráva. Banky jsou totiž jakousi oběhovou soustavou světové ekonomiky. Zdravé banky jsou nezbytné pro správné fungování finančních trhů. Naopak pokud se banky dostávají do problémů, mohou tyto problémy poškodit celou ekonomiku, jak jsme se přesvědčili například před deseti lety během světové finanční krize.

Samozřejmě se v tomto případě nejedná o hloubkovou analýzu bankovnictví celého světa. Data, která máme k dispozici, však naznačují, že se finanční situace světového bankovnictví během let zlepšuje.

Českým bankám „ujíždí vlak“

O českém bankovnictví se většinou hovoří pozitivně. Česká národní banka je silným nezávislým regulátorem a české banky jsou na tom s odolností proti případným šokům dobře. V rámci zátěžových testů Evropské centrální banky sice české banky testovány nejsou, nicméně scénáře, které v domácích stres testech používá ČNB, předpokládají podstatně hlubší a delší recesi, doprovázenou dalšími hospodářskými problémy. Tyto testy potvrzují, že český bankovní sektor jako celek je odolný. České banky jsou na tom zjednodušeně řečeno obecně dobře.

Tento fakt nepopíráme. Z našeho projektu Důvěryhodná banka však vyplývá několik důležitých poznatků. Za všechny chci zde jmenovat dva. Za prvé ne všechny banky jsou na tom skutečně dobře, a za druhé již na tom nejsou tak dobře.

Prvním bodem samozřejmě myslím to, že ne všechny banky jsou na tom tak dobře, aby si od nás zasloužily ocenění „Důvěryhodná banka“. Samozřejmě to neznamená, že neoceněné banky jsou na pokraji krachu. Jen je u nich větší riziko, že se můžou dostat do problémů.

V druhém bodě navazuji na předchozí část. Zatímco situace světového bankovnictví se podle dat zlepšuje, v případě českého bankovního sektoru již situace tak růžová není. Za vše mluví fakt, že loni jsme tři ocenění GOLD a letos bohužel ani jedno.

V trezoru ČNB je útulno

Za zmínku ještě stojí jeden trend českého bankovnictví. Nepochybuji, že každý kdo se pohybuje ve finanční oblasti, zaznamenal zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB. Jedná se o tzv. restriktivní monetární politiku. Zjednodušeně řečeno se dá situace přirovnat ke šlapání na brzdu. Centrální banka se tím například snaží snižovat inflaci. Letos zvedla sazby již několikrát, nyní je například 2týdenní repo sazba již na 1,75 %. To je oproti hodnotě 0,05 % (označované jako technická nula), na kterou ji snížila v listopadu 2012, opravdu velký rozdíl.

Jenže ČNB začala sazby zvyšovat již loni. Nejdříve v srpnu na 0,25 %, poté v listopadu na 0,50 %. I toto, na první pohled malé zvýšení, se již loni stihlo velmi výrazně projevit ve struktuře majetku bank. U některých námi hodnocených bank, dosáhl podíl reverzních repo operací s ČNB dokonce více než poloviny bilanční sumy. Extrémním příkladem je Fio banka, která z celkové bilanční sumy 107,6 miliardy korun měla přes 85 miliard u ČNB. To byl podíl téměř 80 %!

Celkem měly námi zkoumané banky u ČNB uloženo na konci roku 2017 přes 1,85 bilionu korun. To představuje meziroční nárůst téměř 100 %. U většiny z těchto prostředků šlo právě o reverzní repo operace. Situace je nastíněna v následující tabulce.

Z pohledu bezpečnosti se v tomto případě jedná pro banky o prakticky bezrizikové peníze v té době úročené 0,5 %. Letos se tato sazba vyšplhala již na 1,75 %. Bude tedy zajímavé sledovat, o kolik se tyto vklady zvýší za letošní rok. Pokud dá totiž banka klientovi na spořícím účtu 1 % a tyto prostředky následně uloží u ČNB za 1,75 %, jedná se o jednoduchý zisk bez rizika.